zdáti se ned. (3. j. -dá) 1. (komu) jevit se ve snu: co se ti zdálo?; mně se nic nezdá; zdál se mi živý sen; ať se ti něco hezkého zdá; dnes se mi zdálo, že mě honili; neos. (komu o kom, čem) zdálo se mi o ní, bydlení, o jakém se mu (ve snu) nezdálo jakého se vůbec nenadál; co se zdá, to je sen (pořek.) 2. (že; komu jaký) mít dojem, pocit, domnívat se 1: zdá se, že mě neposloucháte; zdálo se, že je unaven; zdá se vám to nemožné?; ta parcela se mi zdá drahá; kniž. hanbou by se mi zdálo, kdybych (nepracoval) (Svět.); ust. spoj. mně se všecko zdá, jak se zdá, ob. se mi zdá pravděpodobně, asi, tuším, myslím: vy, jak se zdá, nepospícháte; mně se všecko zdá, že už je pozdě; ob. se mi zdá, že to neklape; expr. mně se zdá! (zvolání vyjadřující podezření, pokárání ap.) 3. (jaký, poněk. zast. jakým; komu jaký, čím) budit něj. dojem; jevit se 3, připadat 5: matka se zdála (nespr. zdála se být) přepadlá, poněk. zast. přepadlou; obloha se zdála stále tmavší; na vedoucího se nám zdá mladý; Vltava zdála se řekou z temného jantaru (Zey.); poněk. zast. kniž. zdáš se mít pravdu (Baar) 4. (zprav. v záp.) (komu) líbit se, zamlouvat se 1 (hovor.): ten člověk se mi nezdá, je příliš hladký; hned řeknu, když se mi něco nezdá; co se ti na něm nezdá?; expr. balíček, který se nezdál (Lid. nov.) byl podezřelý; spíš by se mi zdál výklad jiný (Zub.) ○ předp. na- se, roze- se, u- se, za- se; nás. zdávati se ○ předp. na- se