zemědělec, -lce m. (zemědělka, -y, řidč. zemědělkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, ž.) kdo pracuje na obdělávání půdy, v polním hospodářství; rolník: samostatně hospodařící, drobní z-i; vyznamenání vzorných zemědělek; zemědělský (*-dělný Herb.) příd.: z-á usedlost; z. dělník; z-á výroba rostlinná, živočišná; z. výrobek; z-é plodiny hospodářské; z-é stroje, nářadí; z-á mechanizace; jednotné z-é družstvo (zkr. JZD); z-á brigáda; z-á výstava; z. ráz krajiny; z. stát; z-á politika; z-é vědy (zootechnika, agrotechnika ap.); z-é školství; z-á technická škola, Vysoká škola z-á; Z-é noviny; přísl. zemědělsky: údolina z. neobyčejně pokročilá (John); podst. zemědělskost, -i ž. kniž. zemědělský ráz: z. pravěkých kultur; zemědělství, s. povolání zemědělce; obdělávání půdy, pěstování kulturních rostlin a chov hospodářských zvířat, odvětví národního hospodářství zajišťující zemědělskou výrobou potraviny pro obyvatelstvo a suroviny pro průmysl: věnovat se z.; – patriarchální z.; obyvatelstvo se živilo převážně z-m; rozvoj našeho socialistického z.; mechanizace z.: ministerstvo z.; jít do z. stát se zemědělcem; studovat z.; zemědělstvo, -a s. poněk. zast. zemědělci (jako celek): majetné z. (Klost.)