zisk, -u m. (6. mn. -cích) 1. to, čeho bylo nabyto zprav. bez vlastního přičinění; výhoda, užitek, prospěch 1 (z něčeho plynoucí): územní z.; politické zisky, z toho neplyne žádný z. pro společnost; v tom vidím velký z.; kulturní zisky (Pražák); skutečný z. pro teorii (Engels); vlastní z. (Tyl); elektr. poměr napětí (proudu, výkonu) na výstupu zesilovače k napětí (proudu, výkonu) na vstupu, míra zesílení 2. to, čeho bylo nabyto zvl. z obchodu n. z podnikání (zvl. v kapit.); výdělek 1, výtěžek 1, výnos 3: podnikatelský z.; nadměrný, bezpracný z.; válečné zisky; náhrada ušlého zisku; počítat z.; podíl na zisku; z. i risk (Hol.); úč. rozvahový, čistý, hrubý z.; ekon. (v kapit.) důchod plynoucí kapitalistovi z použití kapitálu, přeměněná forma nadhodnoty; (v socialismu) část čistého důchodu vytvářená v socialistických podnicích: míra zisku; průměrný, mimořádný, průmyslový (podnikatelský) z.; obchodní z.; – plánovaný z.; odvody ze zisku do státního rozpočtu 3. zř. získání (ve význ. 3), nabytí něčeho: vše pro pouhý srdce z. (Vrchl.); šach. z. pěšce, kvality; expr. zdrob. †zisček, -čku (Wint.), †zištěk, -ťku (Čel.) m.