zmizeti (3. mn. -ejí, -í), poněk. zast. a ob. expr. zmiznouti (min. -zl, podst. -znutí) dok. k mizeti: tráva zmizela pod sněhem ztratila se, zanikla; hvězdy zmizely; dům zmizel v plamenech; – úroda zmizela z polí byla odvezena, odklizena; mýdlo zmizelo z trhu; zmizel mezi lidmi; zmizel dveřmi odešel; zmizel mi z očí, z dohledu; zmizel, jako když se do země propadne, jako pára, jako dým nepozorovaně, náhle; hovor. z. po anglicku nenápadně; – ob. expr. odejít, vzdálit se pryč: koukej z.; – město zmizelo s povrchu zemského přestalo být, existovat; skvrna na šatech zmizela; národní kroj zmizel; bída, žebrota, nejistota zmizela, únava zmizela jí z tváře vytratila se; ust. spoj. z. v propadlišti dějin upadnout v zapomenutí