znamenati ned. 1. (co) mít něj. smysl, význam, hodnotu, platnost: "stop" znamená "stůj"; dobývání vesmíru znamená technický pokrok; přísná kritika neznamená ještě odsudek neznačí; to neznamená nic dobrého; to už něco znamená; co to má z.?; nepřijel, to znamená, že je nemocen; jeho pomoc pro mne mnoho znamená; on něco znamená je společensky významný, vážený ap. 2. kniž. a poněk. zast. (co) smysly postřehovat, vnímat; pozorovat 2, uvědomovat si, shledávat: znamenala (prababička) neklid po domě (Pujm.); (muž) znamená, jak chodba víc a více se šíří (Vrchl.); (liška) znamenala stopu člověčí (V. Mrš.) větřila; (vojvodové) znamenali, že jest (půda) úrodná (Jir.) 3. kniž. a poněk. zast. (co, koho čím; ~) opatřovat znamením (zprav. pro rozlišení); označovat, značit 1, poznamenávat: auto znamenané červeným křížem (Pujm.); (karty) byly na hřbetu znamenány (Ner.); černou přízí prádlo z. (Svět.); (stůl) znamenaný inkoustem (Pujm.) poskvrněný; z. se křížem křižovat se; zeměd., zahr. vyznačovat (znaménkem) řádky pro setbu, vodicí rýhy, brázdy ap. 4. z., z. si poněk. zast. (co) stručně zapisovat (pro připomenutí n. upozornění); poznamenávat, zaznamenávat 1: z. do svého deníku příhody (Svob.); přítomní se hlásili a Slavík si znamenal (Rais); peněž. (v kapit.) z. cenné papíry evidovat 5. poněk. zast. (co, koho) podpisovat (vlastnoručním podpisem): (báseň) znamenaná jeho (autorovým) jménem (Šim.); méně vhodně znamenáme se s úctou (John) ○ předp. na-, po-, před-, se-, vy-, za-; nás. znamenávati