zpívati ned. 1. (o člověku) vytvářet hlasem tóny a spojovat je v melodii (ve význ. 1); (co, o čem, kom) zpěvem podávat, reprodukovat (píseň ap.): vesele si z. prozpěvovat; z. si při práci; z. do kroku; z. za doprovodu klavíru; učí se z.; z. jednohlasně, dvojhlasně; z. ve sboru; zpívá jako anděl (expr.) velmi krásně; z. si teď nemohu, přen. být veselý; přen. expr. sladce z. lichotivě, lákavě mluvit; – z. píseň, árii, žalmy; z. o lásce, o hrdinech; z. stále svou (stejnou) písničku, přen. opakovat stále totéž, stát na svém z. z plných plic velmi hlasitě; zpívá, jak mu zobák narost (ob.) mluví otevřeně, bez zábran, přirozeně; z. podle něčí noty plnit jeho přání, poslouchat ho; když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají (přísloví) kdo chce někoho získat, ukazuje mu vše jen z příznivé stránky; z. jinou odlišně, nově si (začít) vést, mluvit ap.; z. někomu litanie vyčítat mu dlouze něco, plísnit ho; čí chleba jíš, toho píseň zpívej (pořek.) kdo tě platí, tomu služ; zastávej stejné mínění s ním; – tak zpívejte, co za ně (vepře) (Mor., ob. expr.) mluvte; naučíme tě z. (ob.) donutíme tě mluvit; expr. slyšet andělíčky z. mít silné bolesti 2. (o někt. ptácích) vydávat melodické zvuky zvl. zpěvným ústrojím: kanár zpívá; slavíci zpívali tloukli; expr. kohouti zpívali kokrhali; přen. zpívající cikády; expr. žáby večer zpívají (Mach.) kuňkají, kvákají; vrabci to už na střeše zpívají je to obecně známo; hus o Martině nejpěkněji zpívá (pořek.) peče se na pekáči 3. expr. znít zprav. příjemnými zvuky připomínajícími zpěv: zpívaly zvony (Baar); zpívající fontána; housle zpívaly (Olb.); zpívá vítr (Vrchl.); pramen zpívá (Sova); žaludek mu zpíval litanie (expr.) kručelo mu v něm 4. být pěvcem, zpěvákem, pěstovat zpěv; (koho, co) jako pěvec, zpěvák předvádět: z. v milánské opeře; nejsem hudebníkem, jen trochu zpívám; – z. prvního milovníka; Emma Destinová zpívala Libuši; z. baryton 5. kniž. a bás. (co; o čem, kom) básní, písní oslavovat; pět 2, opěvovat, velebit 1: z. krásy své země (Maj.); o věrné lásce z. se mi chce (Zey.); expr. z. o někom pochvalně o něm mluvit 6. mít zpěvavou řeč, melodii řeči charakteristickou zprav. pro jisté jazykové prostředí: podle zpívání poznám, že je z Plzeňska ○ předp. do-, na-, na- se, o-, od-, po- (si), pro-, pře-, před-, roz(e)-, roz(e)- se, se- se, u-, u- se, ve-, ve- se, vy-, za-; nás. zpívávati: ráda zpívávala; – zpívával bas, – kniž. a bás. bohatýrové, o nichž zpívával (Lum.) ○ předp. do-, od-, pře-, před-, roz(e)-, roz(e)- se, ve-, ve- se, vy-