- řad, řád, -u m. řada záznamů o útratě, obyč. v hostinci; účet. Simeon zaplatil svůj řad na hospodě a se srdcem oproštěným se vydal na další cestu. Vrba. Setelák platíval za městské dráby mnohý řad. Třeb. Kdo řadu zvyká, řádu odvyká. Čel. Byla to [listiny] obvyklá bankovní oznámení, že na její řad byl převeden značný peníz. Týd. rozhl. Zaplatil jsem řád do krejcaru. Šmil. Hejhola poplatil skromný řád. Čap. Ch. Jíra řád advokátům zaplatil. Heyd. Hned při vchodu [do automatu] vám vtlačí do ruky lísteček, kde pak sličné ruce prodavaček proštipují řád. Lid. nov. Bank. doložka „na řad“ označení na cenných papírech, znamenající jejich převoditelnost. D Řidč. hřad, hřád. [Večer bažant] jde na řad. Herb. Kdož by si vzpomínal na drůbež na řádě. Šlej.
- řád, -u m. soubor zásad, pravidel, podle nichž se něco děje n. koná, způsob uspořádání, pořádek. Tehdy si hráli [myslivci] rádi na kastu; pasovali se na myslivce tesákem, měli svůj cechovní řád. Vrba. Nestav se proti řádu a běhu tohoto světa. Baar. To, co na člověku je tělesné, musí být podrobeno řádu přírody a její moci. Týd. rozhl. [Vždy] má být v obci dobrý řád, pořádek a dohlídka. Havl. Jan Evangelista Kypta, to je česká kantorská houžev, samý řád a disciplina v muzice a v životě. Krit. měs. Sloučiv si podvědomě oba řády, božský i občanský, nemohl Erben znát soucitu ani s lidskou svévolí. Krit. měs. Nebylo mi třeba žádných řádů společenských, žádného státu, žádné církve, měl jsem svou duši a svého Boha. Zey. Vštípil jí [právník dívce] ponětí o celém volebním řádu. Krás. Kdo řadu zvyká, řádu odvyká. Čel. Práv. soubor norem týkající se určitého oboru lidské činnosti. Řád soudní, živnostenský, konkursní, požární a j. Veř. spr. řád dopravní, volební, školní, domovní, pracovní a j. Voj. vojenský kázeňský řád, služební řád, cvičební řády, polní řád a j. Stav. stavební řád soubor právních pravidel a předpisů o pozemních stavbách. Silniční řád soubor předpisů o zakládání a udržování veřejných silnic a bezpečnosti na nich. Řád uliční, na průplavech a j. Dopr. jízdní řád plánovité uspořádání dopravního provozu na železnicích, autobusových tratích a p.; kniha n. tabulka obsahující údaje o plánovitém uspořádání dopravy. Archit. soubor praktických slohových pravidel, podle kterých se v dřívějších dobách v určitých slozích stavělo. D náboženské sdružení lidí, kteří žijí podle určitých pravidel. Mnišské řády přijímaly jen kandidáty hudby znalé. Jir. Slavil [Dobrovský] dnes výroční den svého vstoupení v řád jezovitský. Šmil. Přes ulici rozkládal se klášter jeptišek řádu dominikánského. Jir. D uzavřená společnost spojená pravidly (řádem); členství v takové společnosti; vyznamenání projevené odznakem. Král Karel již není živ, nerozdává řády. Havl. Chystal se proň [p. radu] čestný řád a souvisící s ním povýšení v stav rytířský. Svět. Byl školním radou a měl řád Frant. Josefa. Mach. Za rakví se nesou řády. Mach. Mnohobarevné řády třpytily se na prsou mužů. Lum. D včlenění bytostí, věcí, jevů do nějakého souboru podle určité hodnoty. Pan Kalbáček byl velkoměstský švihák prvního řádu. Merh. Dobner měl přese všechno Kristiána za pramen prvého řádu. Pek. Josef Švestka jedl podle jídelního lístku kuchyně druhého nebo třetího řádu. Dur. Biol. systematická jednotka, seskupující několik čeledí, shodných v určitých znacích. Mat. udavatel číslice podle jejího postavení v čísle. Jednotka řádu nultého, třetího, kladného, záporného a j. Vod. řád potrubní potrubí, kterým se přivádí voda do pobočních větví. Řád přiváděcí, hlavní, napájecí, výtlační, domovní a j.
|