- šířka, -y f. rozměr předmětu napříč podélné ose. Změřil mi šířku zad. Mach. Měřil dvůr očima, prohlížel šířku zdí. Herb. Ulička mezi nimi byla as na sáh šířky. Havl. Pan Matouš [je] trochu nižší, ale za to se rozprostraňuje v šířku. Havl. Na jednom konci, šířkou celého stavení, táhla se dílna. Tyl. Pojednou se rozletěla bílá šířka opony. A. Mrš. [Braniboři] slídili po šířce a dálce jako jestřábové. Ehrenb. Nepřehlednou délkou a šířkou prostírají se planiny techaské. Praž. pos. Byly vypouštěny dusivé plyny v šířce tři sta kilometrů. K. Čap. Zem. zeměpisná šířka oblouková vzdálenost místa od rovníku; astronomická šířka úhlová vzdálenost hvězdy od ekliptiky na šířkové půlkružnici. Geom. rozměr rovinného obrazce udaný v míře délkové, který s délkou určuje plochu. D obšírnost, rozlehlost, obsáhlost. Věděl, kde je na místě úsečnost a kde je zapotřebí jisté šířky. Smet. Začátek trpí epickou šířkou exposice. Lum. Bylť to as důležitý hovor a na šířku rozpředený. Sab. Ani šířkou pohledu ani snahou po objektivitě neustupuje práce Fáberova mezi poslední. Math. Tato mnohost a šířka zájmů stala se jaksi tragikou jeho života. H. Jel. Tak vznikla naše touha po šířce života. Mah.
|