• břitký adj. ostře nabroušený, ostrý. Rozetne tu přástvu meč můj břitký. Čech. D pronikavý, prudký; řízný, jízlivý a p. V té smutné, tiché kolem tmě najednou cosi přede mnou se zablesklo, trojím břitkým, pronikavým, smrtelným svitem. Svět. Jeho jindy tak břitké oči nezavadily o její zraky. Čap. Ch. Do prstů a do nosu štípal břitký mráz. A. Mrš. Každý se chránil jejího břitkého jazyka. Jir. Baše byl bystrého, pronikavého rozumu, břitký dialektik. Jir.
 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 324 

Náhled
Náhled
Náhled

 Zobrazeny karty 1-3 z celkem 324