- cediti ned. (příč. min. trp. cezen) tekutiny zbavovati pevných přísad a kalů tím, že se propouštějí náčiním k tomu uzpůsobeným; pevné hmoty zbavovati neužitečných tekutin. Pokračovala cedíc mléko do hrnka. Rais. Potom udělá cezené nudle. Herrm. Přen. Cedí [lidová justice] komáry, požírá velbloudy klade váhu na čin bezvýznamný, nedbajíc důležitých. Mach. Cediti slova skrze zuby mluviti na půl slova, na půl huby. Francek skrze své řídké zkažené zuby cedil některé poznámky stran svého slavného rekordu, tak jen na půl slova, jako nerad. Šlej. Cediti slzy roniti slzy, plakati. Já jsem se smála a slzy cedila zároveň. Krás. Cediti krev prolévati. Já jsem bojoval a cedil krev u Králové Hradce. Klost. D cediti (se) téci. S klobouku cedila mu [kočímu] voda jako s okapu. Jir. Jste pořád jako v kole, cedí se z vás, jak slunce praží. Rais. D cediti (se) pršeti vydatně i drobně. K ránu však strhla se divoká bouře a lilo, jen cedilo. Jir. Po dva dni pršelo že jen se cedilo. Rais. Ze zataženého nebe, zvolna se cedil drobný déšť. Baar.
|