- chůze, -e f. jití, chození, putování. Ulevil v chůzi zpomalil krok. Postačiti někomu v chůzi jíti stejně rychle. Chtěl se zahřáti chůzí. Mel. Při chůzi se kejklal jda. Nebyla už na chůzi nejbystřejší na nohy. Jir. Kniha ta dělá dojem chůze po špičkách. Vrch. Jakápak chůze s takovým starcem! Jir. Nelitoval času, chůze a přesvědčování. Šmil. Je to chůze po tom světě, kam se noha šine. Čel. Chůze s medvědem obcházení dědiny, zejm. v masopustní úterý. Bran. Přen. Neslyšená chůze očadlých švarcvaldek chod. A. Mrš. D Arch. a lid. jednotlivé jití, pochůzka, cesta. Měl mnoho chůzí po kraji. Podl. Kužel měl chůze pro kbelnický požár. Hol. D průběh. Vidí řadu dní a měsíců a let v šedivé jednotvárné chůzi. Mach. D způsob chození. Celé vzezření, chůze i řeč svědčily o vojáku. Jir. Pěkná chůze dívky zalíbila se Martinovi. Šmil. D Těl. chůze závodní, turistická. Chůze na lyžích.
|