- důkaz, -u m. (čeho, o čem, arch. na co) potvrzení nějakého soudu. Tebe měl nebožtík otec nejradši, já důkazy toho viděl nesčíslněkrát. Třeb. Dovedl jsem všechny důkazy o rovnosti úhlů při dvou rovnoběžkách proťatých přímkou třetí. Mach. Holá nepravda jest, žeby v lidu Moravském vůbec panovala netečnost k dějinám vlasti. Důkaz na to je snadný. Pal. Filos. odůvodnění pravdy nebo nepravdy z uznané pravdivosti soudů jiných, argument. Důkaz přímý, nepřímý. Práv. souhrn všech důvodů nasvědčujících právnické pravdě, usvědčení.
|