- dynamika, -y f. nauka o pohybu hledící k hmotám a silám (op. statika). Neodb. hybnost, živost, síla. Dynamika svobodné výroby je v nepřímém poměru k dynamice daného trhu. OSN Dod. Evropské dějiny prvních tří čtvrtin devatenáctého věku jeví se oku dějepiscovu přirozeným celkem, jehož vnitřní dynamiku určovalo především několik velikých otázek ústavních a národních. Šus. Verš při své jednotě intonační musí míti svůj vnitřní žár, svou vnitřní dynamiku. Šal. Dynamika dramatické pěvkyně, nad orkestrem triumfující síla hlasu. Čap. Ch.
|