- eso, -a n. nejvyšší karta v našich nejobvyklejších kartách (německých), touš. Eso červené, kulové, zelené a žaludské. Eso bývá ve velusu zloděj. Staš. [Hráč] hlásil „padesát do esa s belou“. Hlad. Též nejvyšší karta v kartách italských (eso špádské, baštonské, denárské a kopské) a v kartách francouzských (eso srdcové, kárové, pikové a trefové). D Fam. jednotlivec zvláště vynikající ve svém oboru n. prostředí (často hum.). V Udine scházela italská esa, která se zúčastnila pětimatche v Berlíně vynikající sportovci. Právo l. D Ob. nejdůležitější, nejpůsobivější, nejefektnější věc, „trumf“. Nechával si ostatní esa až ku prohlídce, k níž pozval Čejčila i s milostpaní. Štech. Skoro mně vzal [advokát] hlavní esa obžaloby. Němec. D Hud. mosazná, do S zakřivená rourka u fagotu, na niž se nasazuje strojek ze dvou třtinových plátků.
|