• fragment, -u m. zlomek; lit. neúplně dochované n. nedokončené literární dílo. Báseň zůstala pouhým fragmentem. Zl. Praha. Fragmenty zpěvů bardů. Vrch. Základem k němu [Věkovi] byl mně fragment Hekovy autobiografie. Jir. Fragment rukopisu a j. D vůbec zlomek, díl, část. Co zbývá, jsou už jen fragmenty kultury. V. Mrš. Tuláctví — stálé tuláctví a neklid. Neprovedeš nic, nevykonáš nic, všechno pouhý fragment a dissonanční tón. Dyk.