• globus, -bu (ob. -busu) m. koule znázorňující na svém povrchu zemský povrch n. vnitřní plochu zdánlivé koule nebes s hvězdami. Na knihovně byly glóby a nová vývěva. Rais. Čistily se globusy a podlepovaly chatrné mapy. Štech. Přen. Boj zalomcoval celým českým životem, jakoby český globus měl vyletět z kolejí. Herb. Maloměstský globus otáčel se celé dva měsíce kolem Jana Vaňaty. Her.