• kanál, -u m. podzemní zděná stoka k odvádění splašků a jiných nečistot. Ulice všude kostrbaté, neschůdné, zvláště zimního času, poněvadž nebylo kanálů. Jir. Přen. o něčem nečistém n. mravně závadném. To je taková vzorná ženská a já jí její děti zavleču do takového kanálu putyky nejhoršího druhu. Kronb. Čtyři plné sloupce [v novinách] a každé slovo nadávka a každá věta celý kanál! Ner. Nadávka. [Inspektor k vězňovi:] No, abys nebyl moc fajnovej, ty kanále. Přít. Tech. kanál kouřový k odvádění kouře do komína kouřovod. Kanál ventilační. Kanál k uložení potrubí n. vedení. Kanál tunelový k odvádění vody z tunelu. Stroj. dutina, obyč. válcová, sloužící k spojování dvou od sebe oddělených prostorů, obyč. kanálek. Aerodynamický kanál zařízení pro vyšetřování fysikálních zjevů při létání, aerodynamický tunel. Anat. páteřní kanál. Hud. vzduchovod u varhan. D umělý nekrytý vodní tok, průplav. V Holandsku jsou větrné mlýny a kanály. K. Čap. Stav. kanál plavební průplav. Zavodňovací a odvodňovací kanály. Zem. Schwarzenberský kanál Schwarzenberská stoka. Astron. kanály na Martu tmavé příčné čáry viditelné na povrchu Martu. D v názvech některých mořských průlivů. Vysoké domy podél kanálů [v Benátkách] sesilují zvuky hlasu. Květy. Shlížel se palác [v Benátkách] ve vodách velkého kanálu. Heyd. Zem. Kanál název průlivu La Manche mezi Francií a Anglií.