- klus, -u m. běh, při němž kůň neskáče, nýbrž dělá delší a rychlejší kroky; rychlá chůze člověka delšími kroky. Slibovali jí, že pojedou krokem a ne klusem, aby ji nepřevrhli. Prav. V klus proměnil se koní cval. Mach. Téměř klusem pospíchala [děvečka] k lesu. Svob. Voralka těžkým klusem chvátala domů. Za ním [vozíkem] s křikem v bujném klusu kopa malých dětí. Vrch. Bás. Úzkost nachýlila skráň a srdce hnala v klus. Rok.
|