- kontrast, -u m. protiklad dvou věcí, osob, dějů n. stavů od sebe se lišících, protiva, opak. [Pohádky] tvořily křiklavý kontrast se skutečností. Podl. Nelze si mysliti větších kontrastů, než byli oba tito básníci. Vrch. Máchovi bylo třeba media, v němž by smířil kontrasty a rozpory svého nitra. Šal. Psych. zjev, při němž se dva odlišné stavy vědomí stýkají a působí na sebe tak, že tento rozdíl vyniká určitěji. Kontrast zrakový. Fot. rozdíl mezi nejtmavějšími a nejsvětlejšími partiemi n. mezi dvěma odlišnými partiemi.
|