- kopati ned. (kopu i kopám, imper. kopej, part. kopaje) rozhrabávati n. zpracovávati (zemi) motykou n. podobným nástrojem. Obírá se celý den jenom květinami, ryje a kope v zahradě. Něm. Kopati vinici. Vzal motyku, kopal a kopáním prodloužil jámu. Hál. Budou se [Vrba a Vokounová] živiti kopáním základů k stavbě. Stroup. Synu, nekopej mi předčasný hrob tím pustým životem! nepřipravuj mou smrt. Zey. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Přísl. D kopáním ze země dobývati. Ty už nekopeš uhlí. K. Čap. Nejraději poslouchali [školáci] o dolech, kde kopou stříbro i sůl. Rais. Kopou se právě brambory. Baar. Nastává setí, kopání bramborů, mlácení, krátce všecka podzimní práce. Svět. Tech. kopaný štěrk; kopaný písek (proti říčnímu). D nohou tlouci. Seděl na bedně a rytmicky do ní kopal podpatkem. Vach. Chtěje zakrýti rozpaky a stud, klátě nohama kopal do pohovky. Šim. Kůň začal kopat a vyhazovat. Hajn. Všech těch deset proklatých valachů náramně kouše a kope. Staš. D Sport. slang. hráti kopanou. Odešel na hřiště. Kope strašně rád. Kun. Kdyby se jinýmu přitrefilo takový štěstí, sekl by s kopáním i vzpíráním a udělal by ty zkoušky. Čap. Ch. D Expr. ponižovati, urážeti koho, ubližovati komu. V Čechách kopán, ve Švédsku vysoce ctěn, měl by se Smetana jmenovat Norbert („na severu slavný“). Ner. Bývalá pravice po 6 let zúčastnila se kopání českých poslanců nevolením jich do delegačního výboru. Čes. pol. Je [básnické slovo] zepsuto nejděsnějším způsobem; je kopáno, žvýkáno, poličkováno herci, kteří nemají k němu jiného poměru než onen zcela záporný. Šal. D Expr. kaziti, špatně konati. Však to bez toho jen tak kope. Co platno? Bulku dovede jen Čech hráti dobře a pravě. Kos.
|