• láhev, -hve (instr. sg., pl. gen. lahví, pl. dat. lahvím, lok. lahvích, instr. lahvemi) f. skleněná nádoba s úzkým hrdlem. Poslal si pro láhev koňaku. Vach. Naléval z velké polní láhve. Jir. Své smutné zlé chvíle jsem nechal v atelieru nebo utopil v láhvi v pití. Hlad. Fys. leydenská láhev kondensátor elektřiny v tvaru válcové skleněné nádoby.