- lípa, -y f. (instr. lipou, pl. gen. lip, dat. lipám, lok. lipách, instr. lipami) jeden z nejstatnějších našich listnatých stromů; bot. Tilia. Lípa malolistá, lípa velkolistá. Před dvorcem stojí dvě staré lípy. Pfleg. Ať z nich [dětí] zrostou reci statní, jako lípy, jako doubce. Něm. Tělo jako lípa zdravé. Sab. Ty půjdeš domů, já zůstanu [ve Vídni] sama jako lípa v poli opuštěná. Něm. Už chodil Honzík otrhaný jako lípa velmi otrhaný. Baar. Přen. o Slovanstvu, o slovanských národech. Jak blaze nám! My můžem se své české lípy dle nálady odetnouti sněti. Mach. Ty naše vonná lípo slovanská rozložíš svobodně ramena kmenů svých po veškerých vlastech. Havl.
|