- lep, -u m. zvlášť připravené lepidlo nepozbývající lepivosti. Chytal na lep ptáčky zpěváčky. Staš. Přen. Sedláci lehkověrně sedali jako hejlové na lep dávali se svésti oklamati. Baar. Je věru ještě prohnanější, než jsem si myslil, když dostala i vás na lep obelstila. Svět. [Mužík:] „Tu máš žebřík, já ti ho dole zadržím.“ Kuba šel také na lep! Když byl nahoře, mužík náhle podrazil žebřík, Kuba slítl. Něm. Jdu se podívat, jak vás [vesničany] chytajú [páni] na lep. Něm. Les. housenčí lep. Výr. lep ševcovský maz.
|