• luna, -y f. bás. měsíc na nebi. Okny vnikalo světlo hvězdnaté noci, snad i svit luny. Ner. Oko její zabloudilo na hladinu vodní, ve které se chvěl obraz luny. Bozd. Zrak [opat] k nebi upřel, srp kde luny ploval. Vrch. Byla [vnučka] sluncem jeho dnů, lunou smutných jeho nocí. Podl.