- míniti ned. mysliti, za to míti, míti domněnku, domnívati se; projevovati, vyslovovati domněnku, osobní názor. Člověk míní, pán Bůh mění. Pořek. „To udělal za jisté ten náš luciper!“ mínila babička. Něm. Manželka radova mínila, že nezbývá leč poskytnouti jim almužny a napomenouti je k dobrému. Prav. D na mysli míti, vyrozumívati. Především zde míním některé dopisovatele z venkova do pražských časopisů. Havl. Patrné jest, že se tím vlastně mínila obecná vody posilující a oživující moc. Erb. Co tím vším míníš? Zey. D míti v úmyslu, míti záměr, zamýšleti. Mínili tak nespokojencům zlámati vaz. Třeb. A co míníš učiniti? Erb. Měli důvěru v rady dobře míněné. Jir. Kdož mínili do kostela, chodili za staveními po zahradách. Jir. Monografie Zdeňka Nejedlého o Masarykovi nemíní býti toliko životopisem. Arne N.
|