- mana, -y f. zázračný pokrm, který podle bible Bůh seslal s nebe Židům na poušti. [Bůh] Židům poslal v poušti manu! Tur. Národ můj [český] otevře si svou dílnu, a já mu pomáhal ji otvírati. Pomýšlení to jako manna splývá do duše mé blahodárně. Šmil. Když zažehl [Kondelík] doutník — chutnal mu jako nebeská manna svrchovaně lahodně. Herrm. D Bás. něco svrchovaně osvěžujícího, posilujícího, lahodného, příjemného. Mannou sladké lásky skropila [panna] vadnoucí srdce. Šmil. Tvůj úsměv rtů, toť srdci sladká mana. Heyd. Ó Tělo sladké, andělská ty manno! Bouš. Vzduch je čistý jako křišťál. To je mana pro plíce. Kun. D Bot. ztuhlé kapky cukernaté šťávy z kmenů některých druhů rodu Astragalus, Alhagi, Tamarix, Fraxinus, Eucalyptus a pod.; obilky trávy zblochanu vzplývavého (Glyceria fluitans). Biblická mana stélka lišejníku Lecanora esculenta.
|