- mela, -y f. ob. shon, tlačenice, zmatek, chaos. Na plošině přístaviště nastala mezi praskajícími trámy zábradlí divá mela. Čap. Ch. Máte vidět melu [drůbeže] pestrou, když sem [na dvůr] jedna z obou [dívek] se spíží v zástěře vyjde. Čech. Je to mela na tom světě! člověk se ledva otočí a již ho něco nového potká. Sab. Toť mi bručí v uších mela číslic — hu! Lier. D Ob. pranice, rvačka, rozbroj, boj. Oba tábory se na sebe vrhnou. Mela, všichni se válejí a kutálejí po zemi. Čap. Mnoho známých Rusů a Poláků okouní tu; jsou při každé mele, chodí na čuměnou, pod okna cizích revolucí. Maj. Poslal lístek z pole. Ještě asi do té mely nepřišel. Med. V půl hodině, nejdéle v hodině začne mela… Podnikáme výzvědný útok. Čap. Ch. D Ob. švanda, legrace. Jen přijďte, vysmějem se, i uvidíte, že to bude mela. Hál. Neměl by [nikdo] dlouhou chvíli, kdyby ještě nyní co muž díval se na jeho [pimprlete] mely a ranty. Prav. Zítra přijedou prý [Češi] z Taškentu. Půjdeme jim s hudbou naproti. To bude mela pro Kyjev. Med.
|