• možnost, -i f. vlastnost toho, co je možné, co lze provésti, uskutečniti, uskutečnitelnost; jednotlivý možný případ, eventualita. Obchod si koupil proto, že si v něm vymaloval možnost idylického života. Vach. Druzí vidí v kubismu širší hnutí s vývojovými možnostmi. Neu. Nikdo by byl tehdáž v možnosť věcí nynějších ani nevěřil. Třeb. V moderní rozkypělosti žádáme od kamene, aby mluvil, zapomínáme na hranice možnosti. Ner. Čtu dle možnosti, abych nezůstal pozadu pokud je mi možno. Jir. Podle možnosti ušetřme je [meče] na Němce a křížové papežence co možná. Havlasa. Uvažuj o všech možnostech, zvláště o obyčejném u nás případě, že se město rozstoupí na několik stran. Staš. Vše to [rozvoj Čech] jsou jen samé možnosti — jest otázka, zdali skutečně se předpovídání i doufání vaše vyplní? I. Klicp. D schopnost, mohoucnost, síla. V obavě, aby nemoc nepřipravila ho o možnost tvůrčí, pracoval usilovně nedbaje únavy. Jes. Každá [žena] musí dle své možnosti vyplnit částečky v nesmírném řetězu člověčenstva. Něm. Každý občan má podle své možnosti obci prospívati. Šmil. Co bylo v možnosti jeho, učinil co mohl dokázati. Svět. V Paříži tím snažší je možnost realisovat svoji výstavu, čím větší jsou kapesní možnosti výtvarníkovy finanční síla. Naše d. D Arch. zámožnost, jmění, bohatství. Zatím ukázal [opat] legatu všecku svou možnost, své všecko bohatství. Lum. Tu se mu [patronu] před domem oltář podlé možnosti domácího pána vystrojí. Pol.