- název, -zvu m. jméno (nejčastěji věci, stavu, činnosti), pojmenování, nadpis. Lékař zavrtí snad hlavou, o nějaký latinský název [pro nemoc] nebude míti nouzi. Čech. V názvech ulic jsou Francouzové pamětlivi slávy své. Ner. Zdrobnělý název „Vojtíšek“ byl mu [drábovi] stokrát milejší. Šmil. Uvykli si [staří]‚ říkati sobě: „Pane strýče! Paní teto!“ a názvy tyto zobecněly v městě. Just. Název časopisu bude: „Týdenník, listy ponaučné a zábavné“. Havl. „Bez názvu“ (sbírka básní J. S. Machara).
|