• narušiti dok. poněkud porušiti, trochu pokaziti. Francie konservuje věci narušené, chrání věci uchované; vizte Klub za starý Alžír. Maj. Tento klidný spád věcí narušila neočekávaná, zcela náhodná událost. Krat. Pro hochy mravně narušené [má Praha] dva ústavy. Lid. nov. Rodinný život na západě skutečně velmi je narušený. Mas. Cosi mu říkalo, že by neškodilo při té příležitosti obnoviti narušené styky [s Tvrdíkovou]. Vrba. Zahr. narušené ovoce nakažené. D trochu vzrušiti. V jeho nitru bylo sladké narušení citů [při vzpomínkách na Kláru]. Hlad. Člověk chce jen pravdu. Spravedlnost až potom, zasmál se narušeným hlasem. M. Nov.