- natříti dok. opatřiti nátěrem (barvou, lakem a p.). Nábytek byl žlutě natřen. Čech. Podlaha byla natřena olejovou barvou. Krás. Stěny holé, nenatřené. Jir. Žert. Ty jsi všemi barvami natřen a všemi mastěmi mazán! jsi vychytralý. Ehrenb. Přen. Škoda, že se ten boží dárek [víno] také už kulturou natřel a vědou pokazil uměle vyrábí. Sab. Pejor. Poesie vlastenecky natřená a opraporkovaná zevně, pro oko nalíčená. Šal. D namazati, potříti nějakou látkou vůbec (tukem, dehtem, tekutinou a p.). Tváře se jí blýštěly, jak by je byla máslem natřela. Sab. Sáhl do kelímku s krémem, natřel si rty. Čap. Ch. Měl jste si natřít dásně líhem. Poláč. Natřel jí spánky studenou vodou. A. Mrš. Natřel si voňavkou vlasy. Paleč. Chujava mu natřel ránu i obvázal namazal mastí. Jir. Právě ho [manžela] panička natřela natřela mazáním. Herrm. Pazderník ti natřel hubu medem, viď? udělal ti laskominy, navnadil tě. Tyl. D (co) natíráním nanésti vrstvu něčeho. Krystaly natřeme na pórovitý porcelán. Vot. Sedničky nízkých stropů, zčernalých natřenou krví i čoudem. Jir. Natřou jí [ženě] do očí červeného pepře vetrou. Lum. D (čeho, co) třením připraviti zásobu něčeho. Na nástrahu natřela sýra kozího. Vlč. Klobouk nevědomky odložil na stůl do natřených tam olejových barev. Lum. Tuhle se teď starej! Křenu aby ti pod nos natřel! potřebuješ pobídky. Rais. D Vulg. (koho, komu) uhoditi někoho, natlouci někomu. Že on kramáře tou cihlou natřel, na to bych chtěl umřít. Čap. Ch. Pořádně ho natřeli, hýbati se nemůže. Hol. Vona mně uklouzla noha a já jsem se trochu natřel natloukl. Vach. Počkej, já ti natřu hřbet. Paleč. Ten si dal [pádem s provazu], ten si natřel záda. Vanč. Jinýmu bych už dávno natřel kokos. Med. Hokynář ho dopadl a natřel mu slechy. Herrm. D Vulg. natříti to, komu poraziti někoho (v boji, zápase). Kdyz jsme jim to [nepřátelům] včera natřeli, měli jsme se hned pustit za nima. Kop. Natřem to té „Legii“ jedna radost! Böhn.
|