- naučiti dok. (koho čemu, nespr. co) učením, cvičením vštípiti někomu něco (nějaké umění, vědění n. nějaký návyk), vzdělati, vycvičiti někoho. Má láska vás všemu naučí. Sab. Ale kdo pak ta zvířátka [mravence] tomu naučil? Něm. Modlitbu, jíž jsi mne naučil, každý den říkávám. Třeb. Selka umí posud dvě ruské písně, které ji ruský důstojník naučil. Něm. [Myslivec psa] vycvičil a mnohé umělé kousky ho naučil. Dou. [Češka] odzpěvuje písně vlaské jako naučený kanárek! Tyl. [Z herbáře] byl taky starý Prouza od svýho dědy a táty dobře naučený. Jir. Učitele vem, jenž by tebe česky naučil. Hajn. Marně ji chtěla naučit vařit. R. Svob. Nouze naučila Dalibora housti. Přísl. Už ji [dívku] bloudění naučilo, že nevede každá cestička k domovu. Něm. Málokdy se zdaří tak děti naučit, aby střádaly. Svob. Když mlčel otec, mlčel i hoch, byl tak naučen. Svět. Expr. (pohrůžka trestem). Já vás naučím moresům! Mrš. I ty ničemo — já tě naučím! (chytí ho za ucho). Hum. kal. Já tě naučím dělat dluhy! K. Čap. Naučím tě v kostele hvízdati. Pořek. D Dial. naučený uvyklý. Su stará, tuze su v našem stavení a v Lubným naučená! Nov. Milča je pracovitá, vší trampotě naučená. Nov. Nad splavem nebyly ryby, naučené na žemlové drobty. Něm. D naučiti si (koho, co nač) vycvičiti si, navyknouti někoho na něco. Když si je [kuřátka] Barunka naučí, budou za ní běhat jako psíčkové! Něm. Můžu já teď holce poručit, aby si naučila srdce na jiného? Herrm. D naučiti se (čemu, nespr. co, zast. čeho) učením, cvičením si vštípiti něco (nějaké umění, vědění n. nějaký návyk). Aby se něčemu naučila, dovedla ji matka do města. Něm. Čemu se člověk z mládí naučí, k stáru jakby našel. Přísl. Taškářské kousky, které se byl na vojně naučil. Něm. Naučil se tam slušně italsky. Jir. Malovat na pergamen se naučil. Zey. [Bytost,] kterou jsem se naučila milovati. R. Svob. Veník naučil se na housle naučil se hráti. Hál. Dva roky byl v panské službě, aby se naučil s koňmi naučil se zacházeti. Rais. Byla nejlepší žačkou, naučila se také s jehlou a s dráty. Ehrenb. Jen se uč, čeho se naučíš, o to tě ani dráb neoloupí. Něm. Toho se musíš naučit, abys to odříkávati mohlo. Květy. Mládež k důkladnému naučení jazyka českého se vzbuzuj. Jg. D naučiti se znáti koho, co lépe: poznati někoho (něco), seznámiti se s někým (s něčím). Naučil jsem se tě znáti a milovati. Zákr. Bývá lépe, když se naučí mladý člověk znát i obtížnosti stavu svého. Něm. V. t. naučený.
|