- oženiti dok. způsobiti, umožniti ženitbu něčí. Soused by syna svého rád oženil. Něm. Takového starého, břichatého kmotra, jako on je, oženit, to není snadno. Jir. Když nás chtějí oženit, proč bychom se nevzali? Hál. Požádal bych tam [v chrámu] bradatého popa, aby mne s vámi oženil oddal. Med. D oženiti se (o muži) vstoupiti do manželství. Mladý hospodář oženiv se mnoho nevyženil. Jir. Zdědil pěknou věc, mohl se s bohatou oženiti. Jir. Sotva jsem se na tu službu mohl oženiti. Havl.
|