• objasniti dok. (světlem) osvítiti, ozářiti. Slunce objasnilo vrcholky lesův. Sab. Ze síně přišel do pokoje, také tmavého, jen drobet objasněného světlem. Havl. Měsíc objasnil ubohému poutníku cestu. Preis. Den se objasnil, a slunéčko usmívalo se na uzdravené knížectví. Tvl. D učiniti veselejším. Úsměv přelétl stařenčinu tvář, objasnil ji a stáhl pak její rty k nevýslovně milému výrazu starců, když se chystají pronésti nějaký žert. Šim. Stálé přebývání v čerstvém povětří a zahradnická práce mu objasnily mysl i tváře. Tyl. Objasnila se zkormoucená tvář její. Ehrenb. D učiniti zřetelnějším, pochopitelnějším, vysvětliti, ozřejmiti. Nechciť vnikati do tmy tajemství tvého, snad čas sám ji objasní. J. z Hv. Počátek číšnictví říšského při panovnících českých zahalen jest v šero dosud nedosti objasněné. H. Jireč. Jako bleskem objasní [ironie] náhle temnou situaci. J. Nied. Nejednou matka musila si otázkami sdělení dceřino doplniti a objasniti. Jir. Polemika neobjasnila vůbec otázek zásadních. Arne N. Mně se všecko již objasnilo. Svob.