- objeti (zř. obejeti) dok. (co) učiniti jízdou oblouk kolem něčeho n. na obvodu něčeho. Sedmkrát [princ] zámek objel. Něm. Třikrát do kola [čeledín] klusem dvůr obejel. Baar. Kdyby na rychlém koni člověk seděl, kalupem jel, ani za týden by knížecí statek neobjel. Baar. Rytíři v největším cvalu objeli kolbiště. Havlasa. Babských klepů hani na koni neobjedeš nevyhneš se jim. Něm. D (co čím) učiniti něčím pohyb po obvodu něčeho, kolem něčeho. Objel nožem celý okraj vysokého bochníku a podal jej Petrovi. Baar. Aspoň desetkrát objedu [skleničku se zbytkem medu] prstem. Svob. Ustav v kopání, objel náhle [dělník] všechny pohledem pohlédl kolem na ně. Šlej. D jízdou navštíviti, učiniti pojížďku. Musím objeti hrady na Spišsku. Jir. Jen aby je všecky [hosty] do večera objel. Svob. [Kněžna] všecka panství přehlíží. Šest už jich objela. Jir. Objede jistě revír. Svob.
|