- odpor, -u m. činnost, síla mařící fysicky nějaké úsilí, počínání. Rozkvašený lid hned radnici dobyl, kdo se tam na odpor stavěl, byl na místě rozsekán. Mik. Přikvačil vůdce kyrysníků, vyzývaje vojáky své k odporu. Jir. Xaver dal se bez odporu odvésti. Zey. Tu divný odpor orání překazil, z brázdy se vymklo ruchadlo. Erb. Mávl tenkou zbraní tak prudce, až se odporem vzduchu prohnula. Čap. Ch. Těl. druh cvičení, při němž se dva n. několik cvičenců snaží vzájemně zabrániti nějakému pohybu n. cviku. Fys. síla působící proti pohybu tělesa. Odpor prostředí, odpor tření, odpor škodlivý, trakční a j. El. tech. odpor ohmický odpor, který klade vodič průchodu elektrického proudu, resistence; odpor isolační, vnitřní, zemní a pod. Přístroj n. část nějakého přístroje účinkující svým elektrickým odporem; odpor kolíčkový, posuvný, regulační, spouštěcí a pod. Magnetický odpor reluktance. D jednání, počínání mařící nějaké úmysly. Svatý Vojtěch zápasil s tuhým odporem panstva i lidu, když se zasazoval o zrušení mnohoženství. Tomek. Duch odporu provál národem a posílil jej k úžasným bojům. Mach. Němý odpor proti potlačování vrchnostenskému, čtení ve starých knihách zachovávalo tajně ohnisko plné síly. Podl. Staročeské listy zahájily kampaň, aby trpný odpor byl rozšířen i na sněm. Vlastiv. Panská netrpěla odporu a nemlčela, dokud si svou neodbyla. Prav. Zůstaneš-li na svém stát, to víš, že ti na odpor nebudeme nebudeme brániti. Svět. Jeho rozsudek byl vždycky právoplatný, nesnesl odporu protestu. Baar. Vlastně dědeček ani mnoho se nestavěl na odpor neodporoval. Hál. Teta nepochopovala, že jí dělám něco na odpor. Býval jsem vždy povolný jako beránek. Prav. Nikdy nebudu bráti v odpor poslední vůli mého otce. Šal. Práv. obrana proti právním jednáním n. procesním úkonům, které se dotýkají práv odpůrcových n. jiných osob. Vznésti odpor, vzíti v odpor. D namítání, námitky, nesouhlas, odlišné mínění. [Hus] měl ještě kdy napsati své odpory a poznamenání proti němu [protokolu]. Pal. Teprve v nejnovější době byl [úsudek Savignyův] brán v odpor. Ath. K čemu býti v těchto věcích Valvodovi na odpor? Nezměním ho projevovati nesouhlas. Šmil. [Kopitar] položil proti učení Dobrovského tuhý odpor. Šaf. [Goncourtové] zdvihli ve mně massu mocných sympatií, ale také něco zásadního odporu. V. Mrš. Byli tam také bez odporu poctiví občané nepopiratelně, zajisté. Šmil. Jedním z nejvšestrannějších duchů moderní Francie jest bez odporu André Lefèvre. Vrch. D nechuť, ošklivení si, ošklivost, antipatie. Práci své se oddal ne sice s láskou, ale také ne s odporem. Jir. Proti zlým lidem měl jsem vždy odpor. Vach. Byl [Hrabcův švagr] vtělený odpor k lidem vůbec. Herb. Zapomněla na odpor a neštítila si starého kata. Jir. „Žádný člověk není mi tak protivný jako on,“ s odporem povídala Karla. Rais. Čím dále tím více se rozcházeli ve svých názorech, ale zakrývali propast vzájemného odporu rouškou zdvořilosti. Staš. Bylo znáti, že mluví s nechutí, odporem o Češích. Jir. Najednou se podíval s odporem na své ruce: „Musím se umýt.“ K. Čap. Nový odpor ze života po včerejším rozryvném dnu, po probdělé noci, v nejasnu vědomí ji pojal. R. Svob. D nesrovnalost, rozpor, kontradikce. V jeho řeči byl samý odpor a protiklad. R. Svob. Život v našich spisech byl v nejkřiklavějším odporu se životem našeho lidu. Svob. Nelze neznamenati v novější literatuře naší přímo odpor mezi životem naším národním a literaturou souvěkou. Lit. l. S touto náladou nebyl v odporu chvat, který v domácnosti panoval. Herrm. Je nekritický, plný odporů. Mach. Není instance, jež by mohla rozhodnouti kompetenční spory a možné odpory mezi zákonodárstvím říšským a zemským. Čes. pol. V bibli mnoho jest odporů, které se bez rozumného výkladu nedají vyrovnati Havl. Když jsem ho spletl [v řeči]‚ zamotával se v odpory. Šmil. Upadaly [jazykové brusy] často ve zmatek a odpory. Ertl.
|