- pěna, -y f. drobounké bublinky vytvořené z kapaliny prudkým pohybem, varem, kvašením a na povrchu obyčejně plovoucí. Vlna divě zahučí a pěnu na břeh vylívá. Ner. Vyletěla holubice bílá jako moře pěna. Špind. Afrodite z pěny mořské zrozená. J. J. Kol. Podávala mi sklenici s hustou pěnou a perličkami lpícími u skla. Šim. Prudce udeřila mokrým šátkem do vody, až mydlinová pěna vystřikla. Baar. Rozetřel na misce kousek mýdla do husté pěny a počal se holit. Herrm. „Jaký důkaz?“ tázal se Otakar temným hlasem, zblednuv jako pěna. Krás. Ustál. sp. Doma byla jako pěna — matce ani slovem se nezmínila. Rais. Jako pěny poslouchali zbožně a tiše sedláci. Baar. Přen. Střízlivá skutečnost odfoukla jediným dechem všecku tuto pohádkovou pěnu, takže zbyl pouze těžký podklad milionů zbohatlého finančníka. Vrba. Cítil, že hnutí se nese ještě jen na povrchu, že to jen pěna vzkypělých mladých duší. Hlad. Najdete ho všude, kde se schází „pěna“ společnosti výkvět. Herrm. Fys. dispersní soustava, v níž je dispergujícím prostředím kapalina a dispersní fází plyn. D jemně pórovitá látka, obyč. uměle vytvořená. Ta mísa naplněna cukrovou jest pěnou. Krás. Přidá-li se k roztopenému olovu rudnímu něco zinku, vyplyne při chladnutí na povrch t. zv. pěna zinková. Vot. Máslo utřeme do pěny. Hvězda. Napudrujte jednu polovinu svého obličeje pudrem Tokalon, obsahujícím „krémovou pěnu“. Hvězda. Min. mořská pěna pórovitý nerost, jehož se používá k výrobě isolačních hmot, doutníkových špiček, dýmek a p., sepiolit; železná pěna pórovitá odrůda krevele. D sliny u úst n. u huby zvířat, které vytryskly při rozčilení, námaze, záchvatech, zpěnění zpoceného zvířete a p. Z očí mu šlehaly blesky a na rtech mu stála pěna. Hál. Z úst jí [ženě] kypí vzteku pěna. Heyd. Měl oči v sloupu a okolo úst mu vystoupila krvavá pěna. Svět. Kůň [byl] jako myš mokrý, od udidla mu bílé pěny jen pršely. Jir. Z tlamy visely [volu] chumáče pěny. Rais. Bylť kůň zpocen jako myš a bílá pěna vyvstávala mu na prsou. Jan. D Bás. něco lehkého, kyprého, vzdušného. Měsíce obraz plaval v mračen pěnách. Špind. Měsíc se potopil v stříbrné pěně [obláčků]. Rais. Kněz v modravých pěnách kadidla povznášel k nebi tělo Kristovo. Mrš. Černé kříže pokryty byly sněhovou pěnou. Čap. Ch. Punčošky delikátně se kmitají v bělostné pěně krajek. Hlad. D něco méněcenného, méněhodnotného. Váš věhlas jest pěna, když schází vám žena. Krás. To, čemu je učily, byla jenom pěna vědy. R. Svob. Já teď poznávám, že skutečně musím vejíti do života a ne se pořád držeti na krajíčku. Byl bych zrovna takovou pěnou jako Kolářík neužitečný, zbytečný člověk. Svob.
|