- přístroj, -e m. složitější technické zařízení sloužící k vykonávání některé práce, jednodušší stroj, aparát. Zasvěcován jsem byl v praktické taje Morseova přístroje. Čap. Ch. Fotografický aparát, přístroj složený z fotografického objektivu, komory a kasety. MSN. Pojede do Prahy, aby tam objednal promítací přístroj. Vrba. Vojtěch Náprstek seznamoval nás s různými stroji a přístroji, kterými si Američanky zjednodušovaly práce. Krás. Poznal ji [Tkanička mučírnu] po žebřících, kládě, palečnicích a jiných děsných přístrojích. Jir. Desky [náhrobní] jsou tak velké, že je bez přístrojů žádné síle odvalit nelze. Hol. Tech. měřicí, naslouchací, destilační, hasicí, indukční, telefonní, telegrafní a j. přístroj. Přístroj k masáži, ozařování, orthopedickému cvičení a j. D Zast. přistrojení, úbor. Hledá šperky v celém pokoji, jichž použít chce k svému přístroji. Stank. Vyběhla, aby v slušném přístroji přivítati mohla hosta. Jan. Sličná byla a venkovský ten přístroj jí výborně slušel. Jir. D Zast. postroj. Kočí celý přístroj koní prohlíželi si. Kam. Vojáček-sluha na zem skládá vak, kufr, koňské přístroje. Mach. D Zř. příbor. Vkročila paní Lakmusová, nesouc stolní přístroj. Ner. Dlouhá tabule prozrazovala, že jich [hostí] počet nestačil ani na polovinu uchystaných přístrojů. Podl.
|