- předpoklad, -u m. co se uznává za nutnou n. možnou podmínku pro existenci něčeho, vhodná podmínka. [V Pelclových Rozhledech] začínal F. V. Krejčí podrobnou analysu nového umění a jeho vnitřních předpokladů. Götz. Řekněme, jaké jsou předpoklady, za jakých spisovatel má ne pouze právo, ale povinnost účastniti se života politického. Dyk. Chybějí hospodářské, sociální a politické předpoklady rozvíjení individuálních schopností. Přít. Bez těchto předpokladů [proletářského vědomí Nerudova] sotva bychom pochopili Nerudu — apologetu bídy. Arne N. Za jistých předpokladů může být pouze jeho [národa] zachování záslužným. Dyk. D co se myslí o někom n. o něčem do budoucna, domněnka, očekávání. Co nám je po tom, najdeme-li potvrzení některých svých předpokladů. Mah. Schiller doznává, že soud svůj formuluje pouze na základě pravděpodobných předpokladů. Pek. Všecko studium pohádky vychází z nedoložených předpokladů. Tille. Všecky moje předpoklady právě u ní [Balcarové] se tříští. Kun.
|