- pal, -u m. bás. žár, úpal. Palem ohně pohrdající dlaně strhaly s ní [hořící ženy] doutnající šaty. Rón. Na všem ležel června prudký pal. Vrch. Ranním chladem rychle rozléval se slunečný pal. Rais. Cítil jsem horečný pal na tvářích i na čele. Svob. Přen. Osmahlí bojovníci v bitev palu. O. Červ. Vidí upřených k sobě očí pal. Kam. Rtů dotýká se ret horoucím palem. Hál. D palčivost, palčivý pocit, pálení. Pal v očích jsem pocítil. Rais. Dva dni leželi [komedianti] nepohnutě v koutech vozu, aby nepocítili palu mrazu. Olb. Chyť perlící se mok, když mučí tebe krutý žízně pal. Vrch. Já v žárlivosti děsném palu svou ženu týral otázkami. Vrch. Výčitek tvých cítím pal. Mach.
|