- peklo, -a n. místo, kde podle křesťanského učení zlí andělé a hříšní lidé po smrti trpí věčné tresty. Pátý článek víry zní: „Sstoupil do pekel, třetího dne vstal z mrtvých.“ Podlaha. Do pekla jdi, vzdorná duše, kde je pláč a ston a hoře! Klášt. Hrozila se očistce a pekla. R. Svob. [Zbožnost] směřující k tomu, aby uvarovala pekla. Kar. To vše jen vaše [kněží] klamy a za nimi sám kníže pekel byl satan. Heyd. Remiášovi je horko jako v pekle velmi horko. Hol. Slunce pálí jako v pekle. Mach. Nenávidím vás jako peklo a hřích smrtelný nesmírně. Zey. Ustál. sp. [V osamělé hospodě] bývalo za dne ticho, ale za to v noci jako v pekle, když tam harfenistky hrály velmi rušno, divoká zábava. Jir. Měli z pekla štěstí, že se jim šofér uhnul náramné, veliké. Švan. Ty máš nápady z pekla ďábelské! Ehrenb. Dávno je zralý pro peklo hoden věčného zatracení. Šmil. Úřady a moc jsou schody do pekla počátkem scestí, nepravosti. Šmil. Já ti cestu do pekla dlážditi nebudu nebudu tě svádět na cestu nepravou. Lier. Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění. Přísl. Tys chodil do pekla do školy jsi prohnaný, mazaný. J. J. Lang. To je jako nic, jako když mouchu do pekla hodí velmi málo. Don. Tedy si nechte těch pár grošů, to je moucha do pekla. Šim. Už nehraju, dnes mám smůlu; pětka je v pekle prohrána. Herrm. „Do pekla s tím střepem!“ zvolal pomatenec pryč s ním. J. J. Kol. Už několik let nemohl se dočkati toho, až starý [představený v úřadě] potáhne do horoucích pekel odejde do výslužby. Kam. Pro muže milého do pekla bych šla kamkoli. Svět. „Hektore!“ křikl [myslivec], ale psa tu nebylo. „Po kterých peklích lítá zase!“ Bůh ví kde. Něm. [K starostovi:] Bude nutno ustanovit tajemníka, aby vás člověk, chce-li s vámi mluvit, nemusil shánět po všech peklech. Baar. Potom jsem si došel až na ten most, ale zpátky jsem brousil po horoucích peklech. Rais. Aby v noci nemusil [farář] těmi horoucími pekly u Červené Hůry, tou šerednou cestou nad roklí nevlídnou krajinou. Jir. [Dudák] se dal zase do toulání, a ještě tak daleko, po horoucích peklích. Jir. Ondřej bakaláře v duchu zaklínal a posílal ho do horoucích pekel proklínal ho, zlořečil mu. Win. V zaklínání n. v kletbách. Ať se propadnu do devátého pekla, nemluvím-li pravdu. Štol. I u sta pekel! Jedl. I hrom a peklo! Co vám to napadlo! Pfleg. Ale u všech pekel! kdo vám praví, že jsem nešťastný? Tyl. D Expr. místo nesmírného utrpení, hrůzy, neřesti. Matto Grosso, pod jehož střechou nekonečného „zeleného pekla“, velikého jako celá říše, vládne věčné šero jihoamerického hrozného pralesa. Výb. Tam do toho ledového pekla hodlá se Tolman pustit k točně. K. J. Ben. Když už člověk jednou v tom pekle je, nu tak je právě už v tom (o válce). Olb. Pravé peklo byly roštovny. Maj. Štvete dítě svoje do pravého pekla, kde se Vám může na těle i na duši zkaziti do pravé Sodomy a Gomory. Svět. D Expr. mučivý, trýznivý duševní n. tělesný stav. Pro tu vinu prochází peklem muk až do zoufalství. Jir. Před očima se jí mihlo jako blesk celé peklo jejího utrpení. Durd. Ještě ke všemu rozbuřuješ ve mně peklo žárlivosti. Šmil. Vystál peklo muk, úzkosti a žalu. Jir. Závist je peklo věčné! Rub. V své hlavě cítil žár a v duši peklo celé. Klášt. Viděl, že to peklo začne znova, bouchl se týrání. Jir. D míti peklo s kým lid. míti mrzutosti, nepříjemnosti, sváry s někým. Prosím tě, dej už pokoj! Mám já peklo! Ner. Měl peklo se svým vrchním redaktorem. Čap. Ch. Já bych tuze nebanoval — mám však míti pořád to peklo v domě? Kosm. D Expr. velké množství něčeho nepříjemného. Hrozil [lékař]‚ že celé peklo ďáblů se vyřítí na nešťastný Lutich. Zey. „Proklatí ptáci!“ zvolal, hnízdí jich tam nahoře na skále as celé peklo! Zey. Mnoho úzkých uliček [je v Janově] a v nich sudy, sudy, celé peklo sudů. Durd.
|