• plesati ned. (praes. plesám) nadšeně, hlučně, hlasitě projevovati radost, jásati, radovati se. Ve stínu stromů plesal šťastný národ. Vrch. Pak vešli jsme my, plesající, hrdí, šťastní vítězi. Zey. Pan Lorecký plesá nad tím božím darem. Vrch. Když nový biskup [sv. Vojtěch] vrátil se do Čech, přijat jest od veškerého lidu se srdečnou radostí a s plesáním. Pal. Začal jsem již v duchu plesat. Vrch. Dnes všechno se usmívalo, zářilo, plesalo. Herb. Veškerá příroda plesá. Něm. Kdesi cvrček plesá. Vrch. Proč ptáče plesá v probdění? Ner. Tomanovi srdce plesá. Čel. Viděl barvy a slyšel zvuky, nad kterými srdce mu plesalo. Hol. Jaké to plesání a jaká radost v těch mladých srdíčkách. Kosm. Plesala v něm jakási tajná divoká radost. Svět. Bás. Tisíc hvězd se blýská v plesajícím oku. Heyd. Oči jí plesaly. Rais. D Řidč. tančiti. Tam stojí nyní lípečka, tam jsme s mojí milou plesali. Něm. Ladné dívky vůkol posvátného dubu po zelené trávě plesati počnou. Tomíč. Žert. účastniti se plesu. Komu jenom trochu kapsa dovolí, chodí pilně „plesat“, poněvadž masopustu bude již zakrátko odzvoněno. Ned. l.