- plyn, -u m. skupenství hmoty mající proměnlivý tvar a snažící se zaujmouti co největší objem. Opodál kolíbal se z části již plynem naplněný balon. Paleč. Otravný plyn havíře v šachtách utrácí. Mach. [Jde] o poznenáhlou otravu u zavřených vozů výfukovým plynem. Zlín. Tak jsem udržoval [letec] stále směr vzhůru, dal motoru plný plyn největší množství pohonné látky a tím i největší rychlost. Výb. Tech. plyn generátorový, kalový, kourový, kychtový, třaskavý a j. Lék. rajský plyn druh narkotických prostředků. Chem. bahenní plyn methan. Voj. bojové plyny působící škodlivě na lidský organismus jedovatostí n. jinými účinky. Lék. střevní plyny větry. D svítiplyn. Konečně zavedeno jest [v Praze] osvětlení plynem. Havl. Už v lucernách plyn hoří plným leskem. Mach. D Hovor. plynové světlo, osvětlení. Plyn se byl posud do této části města nedostal. Ner. Byla již tma, plyny již hořely, když se octla na Betlémském náměstí. R. Svob.
|