• pohoří, n. horské pásmo, skupina hor, hory. Na pokraji svém obklíčena jest [země] pohořími. Pal. Na skalách hrady se vypínaly vzhůru a kolem nich pohoří se pnulo výš V. Mrš. Sotva dvě hodiny od Mělníka vznášejí se na příkré skalině zříceniny hradu Kokořína v krásném ouskalí romantického pohoří pískovcového. Mik. Před nimi strmělo mohutné pohoří jako ohromná závora. Jir. Celé pohoří si k ní pro ně [léčivé masti] chodilo všichni lidé z hor. Svět. Zem. pásemná hornatina mající délku větší než šířku. Pohoří plástevné, vrásné a j.