• poměr, -u m. vztah věci, osoby a p. k něčemu n. někomu jinému. Mnoho by se dalo říci o poměru jeho k dotčeným vědám. Sab. Jest tu stále ještě osobní vztah a poměr k látce, který u Zoly úplně mizí. Šal. Poměr dělníka k pánu — a pána k dělníku — musí se změniti. Stroup. Mezi učitelem a učněm ustálil se krásný poměr hluboké úcty a neobmezené lásky. Zey. Po žních napínal se poměr mezi starými a mladými dále. Hál. Výtečný ten muž měl jedinou vadu, jež záležela v poměru k jeho ženě. Měl ji více služkou než společnicí. Staš. Opovržlivě narážel na velkou kněžnu a něžný prý její poměr k tomu mladíkovi. Zey. První dojem je rozhodující pro celý budoucí poměr dvou lidí. Podl. Práv. poměr právní souhrn povinností a práv vznikajících podle ustanovení normy z nějakého skutkového základu: poměr námezdní, služební; poměr nájemní; poměr branný; poměr manželský, nemanželský; poměr poručnický, opatrovnický, adoptivní, pěstounský. Filos. souvislost něčeho s něčím, vztah něčeho k něčemu. Mat. vzájemné srovnání dvou stejnojmenných veličin, vyjádřené číslem celým n. desetinným, zlomkem n. naznačeným dělením; poměr převrácený, složený a j.; býti v poměru, míti co v poměru; poměr diferenciální derivace. D náležitý, obvyklý vztah dvou věcí n. osob. Malá, bledá tvář nebyla v nižádném poměru s umělými rameny [kabátu]. Svob. Krav se drží v poměru na velká hospodářství málo. Něm. Není-li massa potištěného papíru už v žádném poměru k důležitosti věci, litujeme věru každého nově potištěného archu. Ner. D důvěrná milostná známost, obyč. společensky závadná. Za svobodna měl poměr s jakousi vdanou paní. R. Svob. Kdysi měla její matka poměr s inkasistou pohřebního bratrstva. Švan. Pokládala za svou povinnost přerušiti poměr, jenž se počínal tvořiti netušen a nepozorován mezi Olšovským a kontesou. Pfleg. D poměry souhrn podmínek vztahujících se k někomu n. něčemu, okolnosti. Je to okolnost zahanbující pro literární naše poměry, že se o předmětu tom vůbec mluviti musí. V. Mrš. Bylo zřejmo, že si zachovala ryzí mysl a srdce v poměrech, kde jiná dívčí mysl snadno se v lecčem porušila. Jir. Z Jaromíra se vyvinul jinoch plný krásných darů duševních, které se rozvíjely požehnaně pod příznivým podnebím jeho poměrů. Hál. Dokázal jim, že zná poměry mezi pány. Prav. U Staňků žili nad své poměry. Šrám. Neznáte bližší rodinné poměry. Ner. Uprostřed devadesátých let hudební poměry u nás byly málo utěšené. Smet. Práv. důchodové poměry. D Zast. poměry pl. rozměr. Rozkládaloť se [stavení] v poměrech velkolepých nedaleko Emauského kostela. Svět. [Tvář] činila protivu k herkuleským poměrům jeho těla. Zey.