- posel, -sla m. osoba přinášející zprávu n. věc od někoho. Toto psaníčko Ti posílám po spolehlivém poslovi. Vach. Jízdní posli letí na vše strany. Quis. Kázal písaři okamžitě napsati do Vídně zprávu o tom, co se stalo, a zvláštní posel nesl ji do Vídně. Herb. Dav poslovi od cesty, odnesl si balík do vedlejšího pokoje. Jir. Posílám do kuchyně po tomto poslu homoličku cukru. ČČM. Hermes, posel bohů. Vrch. Hrušku zasáhl boží posel, měla sražený vršek blesk. Něm. Selka i sedlák zůstali, jak by je posel Boží zastihl byli užaslí. Něm. Skládali jsme si právě dopis v hlavě, když jste se objevili jako poslové s nebe! neočekávaně, nenadále. Šmil. Přen. Dalibore, svobody tvé posel radostný jsem já. Wenz. Jásejte, skromné dítky přírody! přilétá jaro, posel svobody. Krás. Činil Františku pozornu na přerychlý šik těchto poslův jara (o vlaštovkách). Jahn. Bledé šero, první posel zoře, osvětlilo spoře zjev příšerný. Čech. U tvých dveří postavil jsem jednou z rána uříznutý v lese strom, na něm slavík při stmívání jako posel lásky sedá. Svob. Předplatili si „Posla z Prahy“ (název časopisu). R. Svob. Od počátku 1848 až do konce června 1849 byl redaktorem Posla z Budče. Něm. D listonoš. O druhé odpoledne zavítal posel z pošty. Ehrenb. Na schodech dal jí poštovní posel dopis. R. Svob. Sama dopis spustila do schránky na psaní, jejíž obsah přespolní posel denně vybíral. Baar. Odesilatel může žádati, aby zásilka byla doručena spěšným poslem. Pošt. ř. D Zast. vyslanec. Náš dvůr dostal od svého posla, který jest v Koštantinopoli, list následujícího obsahu. Schoenf. nov. [Cizinec] tak dalece cára opanoval, že jej učinil poslem svým do Němec. Havl. Jdu Tvé Milosti oznámit, že přijel králův posel. Jir. D Zast. poslanec. Dnes ráno promluvil naň jeden z parlamentních poslů, kterýž mu řekl, že se to trpěti nemůže. Praž. nov. Tito důvěrníci a plnomocníci vaši [voličů] jsou poslové, t. j. deputovaní. Havl.
|