- potopiti dok. ponořiti do vody n. jiné kapaliny, zatopiti vodou; potopiti se ponořiti se do vody n. jiné kapaliny. Políbila kolébku, pak ji potopila v bezedné hlubině. Jir. Sklesl na okamžik jako bez sebe, pak zoufalou silou vesloval k místu, kde se Božena potopila. Pfleg. Vypadá louže ta sic dosti nevinně, ale kdo za to ručí, že do ní při prvním skoku se nepotopím až po kolena? Svět. Plavala povždy ledvinka na svrchu vody, nechtíc se potopiti. Erb. Po malé chvilce byla potopena lučina celá. J. J. Lang. Ta holka vedle spí, jako když ji potopí tvrdě. Rais. D ponořením do vody zkaziti, zničiti; potopiti se ponořením do vody přijíti ke zkáze. Zboží všecko [lupiči] pobrali a loď potopili. Rad. Tolik jich [Táborských] bylo nacpáno, že se lodě pod nimi potopily — tři lodě se potopily. Jir. D níže, v hloubce uložiti, umístiti, zasunouti, vraziti někam. Hlava stařenina byla již velmi maličká, oči potopeny v zardělých víčkách. Rais. [Oči] byly mezi lícními kostmi hluboce potopeny. Rais. Můj muž potopil nohy do vysoké trávy [na louce] a ubíhali jsme. Svob. V ruce, potopené do černého krejzlíku, drží [žena] ohromné nůžky. R. Svob. Host potopil do jeho hrudi ostrý meč. Vin. Světnička byla proti velké světnici potopena — scházelo se do ní po dvou stupinkách. Rais. D potopiti (se) (v čem, več, do čeho) zavaliti (se), obestříti (se), obklopiti (se), zakrýti (se). Šedá mlha potopila kočár, který odvážel Helenu, potopila i alej. R. Svob. Sama vesnice je potopena v zeleni ovocných stromů. R. Svob. Slunce právě v zlato potopilo celý kraj. Heyd. Ulice byly potopeny v měsíčné světlo. R. Svob. V štěstí a blahu potopena, zapomněla Pavlinka na mstivou macechu. Něm. Šeptali si slova lásky ruku v ruce, oko potopeno v oku. Jedl. Když jsem spolykal denní zprávy, potopil jsem se v soudní síň. Herrm. Zpěv jeho [ptáčka] v rozkoš tichou všech srdce potopil. Čech. Vácslav potopil se do práce. Svob. A znovu se potopil do mračného přemýšlení. Vach. Expr. Potopil se s hrdou selskou pýchou do svého lesa. Nor. Čtvrtého dne usedal strýc s Emilií na vůz, ve který zároveň potopil se veliký uzel, uzavírající bálové šaty slečniny. Svob. Klika chtěl se rychle potopit pod lavici. Baar. D potopiti (koho) expr. uškoditi, ublížiti někomu. Starý Elis [malíř] už je hudlař, už ho odsoudili ti pánbíčkové naši, potopili ho znemožnili. Šim. Když sám nic [nezískám]‚ aspoň ty druhé jsem potopil. Švan. Profesor se nesnažil studenta při zkoušce potopiti způsobiti, aby zkoušku nevykonal. Brázda. D potopiti (se) postupně (se) utopiti. Báli se [chlapci] vody, neboť říkali, že vodník, než se z jezera odstěhuje, ještě mnoho lidí potopí. Herb. Přečtli zatím spisy biskupa Chiapského, z kterých vysvítá, že poškrtili [Španělé]‚ neb upálili, neb potopili deset milionů nevěřících. Havl. Zahnali [vojáci nepřátele] do řeky, kdežto se jich mnoho potopilo. Praž. pos.
|