- redukce, -e f. zmenšení, snížení počtu, rozměru, síly a p. Má [tajemník] připraviti návrh na redukci personálu. Götz. Provedla se veliká redukce kostelů. Rez. Na něm [herci] není vidět následky poslední redukce gáží. Paleč. Úkol středoškolského latináře je při dnešní redukci vyučovacích hodin krutě těžký. Krit. měs. Chem. chemický pochod, při kterém látka ztrácí kyslík; každá změna chemická, kdy látka ztrácí positivní elektrický náboj. Fys. redukce tlaku snížení. Biol. vývojový děj, při kterém se tělo n. jeho část zmenšuje, ústrojnost zjednodušuje, až třeba i orgán zaniká. Geol. ztenčení mocnosti vrstev. Gram. oslabení hlásky; řidč. zkrácení slova. D převod, převedení. Mat. převedení, přepočítání jednotek vyššího řádu na jednotky řádu nižšího; (v algebře) zjednodušení výrazu. Fys. převedení naměřené veličiny na hodnotu, kterou by měla za určitých podmínek jiných než při měření; redukce tlaku, teploty, objemu, úhlů, ploch a p. Obch. redukce devis přepočítávání devis na domácí měnu. D Tech. redukce na potrubí tvarovka sloužící k spojování trub odlišných průměrů.
|