- rob, -a m. zast. a bás. nevolník, otrok. Kdo půdu ztratí, stane se robem svého zaměstnavatele. Mus. Chtěl bych, panno, věčně robem tvojím být. Zey. Byla by to ale neblahá plodnost, neroditi než pouhé roby a otroky. Suš. Osud pohana, roba a ženy jest něčím, zač volný muž musí děkovat, že nebyl jím postižen. Mach.
|