- sál, -u m. prostorná místnost ke shromažďování většího počtu osob k nejrůznějším účelům. Před sebou viděl [František] ne světnici, ale sál velmi vysokého stropu. Jir. Stál u vchodu do jídelního sálu. Pfleg. Šumot zněl až v zadní sál. Quis. Několik mladších šlechticů setrvalo v salonu vedle starožitného sálu. Jir. Dvéře do tanečního sálu se rozlítly. Svět. Prvně slyšel jsem prof. M. přednášeti v sále české techniky. Herb. O třetí hodině budu v Klementinum v zkušebním sále. I. Klicp. Bitva se strhla ve velkém sále hostince u Růže. K. Čap. V pondělí budete hrát ve Větrově na sále. Rais. Pozejtří půjdu, jak se říká — na sál — a vše bude odbyto na operaci. Mah.
|